Smysl života
Dneska jsem vedla úvahu na téma, co je smysl života.
Dřív jsem si říkala, že zachovat druh (přelož si jako "mít rodinu - děti"). Jenomže stárnu a nevím, jestli se odvážím mít děti. Strašně se bojím všeho, co souvisí s těhotenstvím a porodem, zodpovědnosti a závazků, kterou dítě přinese, toho, jestli rodinka bude klapat atd.
Mít děti je obrovské rozhodnutí, které změní váš život. Změní ho zásadně na 20-30 let (podle toho, jak dlouho se vaše ratolesti budou držet doma) a pak znovu, až vaše děti vylétnou z hnízda a vy se budete muset naučit žít zase osamotě s partnerem.
Dneska jsem tedy možná přehodnotila svůj životní cíl. Nový cíl nevylučuje ten původní, ale taky na něm nestaví.
Myslím si, že člověk by se měl snažit stát lepším. Pracovat na sobě, čímž zrovna nemyslím, že se musíte stát ředitelem firmy, ale třeba to, že se pokusíte zbavit některých svých vlastností, které jsou obecně považovány za ne příliš pozitivní. Jste náladoví? Vztahovační? Urážliví? Hádaví? Netrpěliví? A mohla bych pokračovat.
Každý z nás je nějaký a je dobře, že nejsme všichni jako přes kopírák, ale zároveň si připusťme, že nejsme jen právě výkvět všech ctností. Všichni na sobě můžeme zapracovat. Můžeme být více pozitivní, usměvavější, zdvořilejší, přejícnější... a přinášet světu lepší energii (můžeme-li to tak nazvat).
Já mám rozhodně na čem pracovat. Celý život mám problém se sebeláskou, sebepojetím, sebepřijetím, sebekritikou atd. Doufám, že se mi to podaří vyřešit, a že až to nastane, automaticky to nakopne i další změny k lepšímu. Jsem třeba spíše pesimistická a ráda bych se stala více pozitivním a více usměvavým člověkem. Samotnou mě moc potěší, když mě někdo v práci pozdraví pozitivním tónem a s vřelým úsměvem, hned mám lepší den. Chci takové dny také rozdávat.
Co vy? Snažíte se na sobě pracovat? Jak? Co vás motivuje?
Co považujete za váš životní cíl nebo smysl?